Lepek je obsažen hlavně v pšenici, žitu, ovsu a v ječmeni, respektive tam je ho nejvíc. Právě z těchto surovin se vyrábí mouka, která je základem naší potravy.
Jak vzniká alergie na lepek?
Vývoj člověka začíná u opic, které byly většinou všežravé. Mezi všežravce se řadí i člověk. Z velké části se odjakživa živíme obilovinami a semeny. Pokud se u člověka projeví genetická, tedy vrozená nebo dědičná vada, kterou je alergie na lepek, je bezpodmínečně nutné, aby všechny obilovin vyřadil ze svého stálého jídelníčku. Tato dieta je nezbytnou součástí života lidí alergických na lepek. To ale znamená, že mu chybí některé živiny, které jsou pro nás nezbytně důležité.
Alergie vzniká nejspíše reakcí mikroflóry střev. Pokud se mikroflóra zhorší, je na vině skladba jídelníčku. Dá se tedy říct, že se s alergií na lepek, ale také i na laktózu, dá bojovat – to si alespoň myslí vědci z jihokorejské univerzity.
Jak ovlivnit kvalitu střevní mikroflóry pozitivně?
1. Dostatečně spát
2. Jíst pestrou stravu bohatou na zeleninu, ryby a celozrnné pečivo
3. Věnovat se nějaké pohybové aktivitě
Čím horší spánkový režim a stravování, tím hůře střevní mikroflóra funguje. Tím horší je snášenlivost vůči některým potravinám, jako jsou nejčastěji laktóza a lepek, z nichž vznikají nepříjemné alergické reakce. Bílkoviny střevních bakterií, které nás udržují v rovnováze a náš metabolismus v pohybu, mohou být určitou prevencí těchto alergií.
Pomáhá vyloučení lepku z jídelníčku srdci nebo cévám?
Ne, právě naopak. Bezlepková dieta se přitom stává velmi oblíbenou dietou i mezi zdravými lidmi, kteří tuto dietu drží proto, že věří tomu, že je zdravá a že přispívají svému zdraví. Právě obiloviny a lepek přispívá ke správnému fungování kardiovaskulárního systému a podporuje funkci srdce.